Alia Salameh

Malovala jsem už odjakživa. Už jako dítě bylo malování mým jazykem, mým způsobem, jak vyjádřit to, co ve mně žilo. Malování pro mě vždy představovalo vyjádření, vnitřní pohyb, zrcadlo mé duše. A přesto jsem se zpočátku vydala jinou cestou. Jsem učitelka v mateřské škole, vystudovala jsem pedagogiku a absolvovala výcvik jako psychosociální poradkyně. Všechny tyto zkušenosti mě formovaly, ale umění mě nikdy nepustilo. Vždy tu bylo, jako tichá síla v pozadí, která čekala, až bude plně prožita. V roce 2021 jsem si konečně dovolila následovat tuto touhu a osamostatnila jsem se jako umělkyně. Nebyl to krok do neznáma, ale návrat k sobě samé. Ve svém umění propojuji to, co cítím, s tím, co jsem prožila – intuitivně, syrově, expresivně. Moje díla jsou prostorem pro emoce, kořeny, vzpomínky; vyprávějí o identitě, proměně a síle zůstat věrná sama sobě. Abstraktní malba je pro mě možností vyjádřit nevyslovitelné, je vizuálním překladem emocí, pohybu a vnitřního prožitku. Překračuje rámec očekávaného, otevírá dveře tam, kde dříve stály zdi, a vybízí jak umělce, tak diváka, aby se otevřeli neuchopitelnému. Maluji nejen ve svém ateliéru, ale také na místech po celém světě, která mě inspirují. Do malířského procesu zapojuji přírodní materiály, jako je písek, prach a hlína, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti. Je to pokus zachytit momentální podobu daného místa na plátnech. Tak jsem byla v poušti Wadi Rum v Jordánsku a v Hebronu, Mar Saba a Lifta v Palestině. Tam vznikla díla, která zviditelňují mé umělecké zamyšlení nad identitou, zakořeněním a silou místa.