Rafael se proslavil především jako malíř harmonických a vyvážených kompozic a krásných obrazů Madony. Za svého života se těšil výsadě, že byl znám pouze pod svým křestním jménem, a i dnes zná jeho příjmení jen velmi málo lidí. Až hluboko do 19. století byl považován za největšího malíře všech dob.[1] Vedle své malířské kariéry v oblasti Florence a na papežském dvoře v Řím se stal také vedoucím pracoviště Bazilika svatého Petra a dozorce nad římskými starožitnostmi.