Barbara Kropfitsch

"Umění - nebo žádné umění?" - to je otázka!

Největším uměleckým dílem je však člověk sám! - které ve svých nejrůznějších, individuálních projevech vytváří pestrý obraz.

Nechte tedy díla mluvit sama za sebe a buďte autentičtí!

Vývoj umělce a jeho díla je neoddělitelně spjat s vývojem člověka, s vývojem lidstva. Životopis, zasazený do širšího celku, je pro tvůrčí práci rozhodující. Proto považuji za rozhodující osobní zkušenost každého člověka, "opravdová setkání" s druhými lidmi, s přírodou, s filozofií, aby bylo možné promlouvat "prastarou řečí duše" s jejími hádankami a tajemstvími života a někdy se také ptát po smyslu života...

Jako umělkyně pracuji s hlínou (zemí) a jazykem (poezií).

Na začátku mé práce s hlínou byly zásadní dvě zkušenosti.

Jedním z nich byl úkol vymodelovat lidskou postavu z hroudy hlíny se zavřenýma očima, což byl po noci plné tance velmi zvláštní zážitek. Z toho se vyvinul sochařský prvek v mé práci.

Druhou měla být "palcová miska", která se palcem rozbíjela do misky z kulovitého kusu kompaktní hlíny o velikosti ruky. Všechny ostatní větší formy jsou jakoby prodloužením této "palcové misky". Tento "prvotní impuls" tvarování dutého prostoru z kompaktního kulovitého tvaru mě dodnes dojímá a fascinuje. Proto jsem se zpočátku dlouho věnoval práci s nádobami. Součástí toho bylo i téma "prázdného prostoru", umocněné na představu "nicoty".

Konstrukce díla se provádí téměř výhradně holýma rukama jako jediným nástrojem. Vědomě používám pouze hlínu, zřídka keramické glazury, ale žádné kombinace směsí a materiálů. K modelování dutých plastik (ne jako soch) používám jednoduchou konstrukční techniku, při níž se skládají a spojují hliněné prameny a hliněné destičky.

Celý pracovní proces provází kombinace fyzické a duševní síly, soustředění a jakési meditace nad životem.

Ve své poezii zažívám zachycení slov a vět, které se objevují jakoby "odnikud" a které modeluju na papíře, ale v žádném případě ne na některém z obrazovkových, tlačítkových nebo klávesnicových zařízení.....

Narodil jsem se v roce 1963 v Klagenfurtu u Wörthersee v Rakousku. Od dětství jsem se vedle školního vzdělání věnovala tanci, hudbě, jazykům, ručním pracím a sportu. V roce 1982 jsem se přestěhovala do Vídně, kde jsem našla svůj adoptivní domov. Několik semestrů jsem navštěvovala Univerzitu přírodních zdrojů a přírodních věd ve Vídni. Následovala vídeňská umělecká škola a Univerzita umění a průmyslového designu v rakouském Linci.

Ale nakonec: "Nechte díla mluvit sama za sebe a buďte autentičtí!"

POZOR! Aktuálně dosažitelné: Mobil: +43 676 364 26 03 /Pošta: [email protected]

Další údaje v průběhu zpracování

Někdy si šeptáme

v tajemných sklepeních -

Chráněn neviditelnýma rukama

prorazit buclatá květenství

zvlněná pole duší -

A uvnitř jako by se pohnul

jiskřivého ducha

ke změně lidského archetypu -

Zbavme se starých oděvů

zářit radostí

Šaty Wisdom -

Ve štěstí cítit ruce,

které dodávají světlo a vitalitu

pod ochranou obalových kleneb -

"Umění - nebo žádné umění?" - to je otázka!

Největším uměleckým dílem je stále člověk sám! - který ve svých různých individuálních vlastnostech vytváří pestrý obraz.

Proto: Nechte dílo vyjádřit se a buďte autentičtí!

Vývoj umělce a jeho díla je neoddělitelně spjat s vývojem člověka, s vývojem lidstva. Životopis, zasazený do většího celku, je pro tvorbu rozhodující. Proto vnímám "opravdová osobní setkání" každého člověka s ostatními lidskými jedinci, s přírodou, filozofií jako zvláště důležitá, aby nechal promlouvat "velmi starobylou řeč duše" s jejími záhadami a tajemstvími a také aby se někdy zamyslel nad smyslem života.

Jako umělkyně pracuji s hlínou (zemí) a jazykem (lyrickou poezií).

Na počátku mé tvorby s hlínou byly zásadní dvě zkušenosti.

Jedním z nich byl úkol vymodelovat lidskou postavu z hroudy hlíny se zavřenýma očima, což byl po předchozím protančeném večeru zvláštní zážitek. Od toho se odvíjí prvek "plastického sochařství" v mé práci.

Z druhé se měla stát "palcová miska", kterou jsem měl palci rozbít, aby z kompaktního kulovitého kousku hlíny - ve velikosti dlaně - vyrostla malá miska. Všechny ostatní větší plastiky jsou jakoby prodloužením tohoto "palce-mísy". Tento "prvotní impuls" tvarování - modelováním kompaktního kulovitého tvaru do konkávní prohlubně - mě dodnes dojímá a fascinuje. Proto jsem se zpočátku dlouho zabýval nádobami všech tvarů. Zahrnuto bylo i téma "prázdného prostoru", umocněné až na "pojem nicoty"!

Stavba kusu hlíny probíhá téměř výhradně holýma rukama, které jsou mým jediným nástrojem. Záměrně používám čistou hlínu, někdy keramické glazury a dřevěné podstavce. Smíšené materiály však nekombinuji a nepoužívám jejich kombinace. Pro tvarování dutých plastik (odlišných od soch) používám jednoduchou techniku, při níž se stopy a malé kousky hlíny skládají a spojují.

Celý pracovní proces provází kombinace fyzické, duševní a duchovní síly, soustředění a rozjímání v jakési meditaci nad životem.

Ve své lyrické poezii zažívám sbírání slov a vět, které se objevují jakoby "odnikud" a které modeluju na papíře, ale nikdy ne na obrazovkách, klávesách nebo magnetofonech.....

Narodila jsem se v roce 1963 v rakouském Klagenfurtu u Wörthersee. Už v dětství jsem se kromě školní docházky věnovala především tanci, hudbě, jazykům, řemeslným činnostem a sportu. V roce 1982 jsem se přestěhovala do Vídně, kde jsem našla svůj adoptivní domov. Několik semestrů jsem navštěvovala Vysokou školu pro tělesnou kulturu (Universität für Bodenkultur) ve Vídni, poté Vídeňskou uměleckou školu (Wiener Kunstschule) a nakonec Akademii uměleckého a průmyslového designu (Hochschule für künstlerische und industrielle Gestaltung) v rakouském Linci.

Ale alespoň: nechte dílo vyjádřit se a být autentické!

Pozor: V současné době k dispozici: Mobil: + 43 676 364 26 03 /Mail: [email protected]

Všechny ostatní údaje v průběhu